Touch of lovers’ hands: Cestujeme: řecký ostrov Korfu

Letos jsme se spolu konečně dostali poprvé k moři. V našem hledáčku bylo od samého začátku Řecko, kam se nám chtělo nejvíce, a poté, co na ostrově Zakynthos zuřily v půli srpna požáry, rozhodli jsme se nakonec pro ostrov kolem Řecka nejzelenější - Korfu. A tak nás čekalo 8 nocí ve studiu Claire (které jsme vybrali z důvodu vybavené kuchyňky), jež leží kousek od pláže v letovisku Acharavi. To najdete na severním pobřeží Korfu.

Úspěšně jsme překonali náš let, kterého jsme se oba báli, i následnou cestu minibusem a po necelých 8 hodinách po opuštění bytu jsme byli na místě. To už byla ale půlnoc místního času, a tak jsme pouze vybalili a při otevřeném balkonu za zvuků nedalekého moře šli spát natěšeni na následující ráno.

Ubytování ve studiu bylo jednoduché, avšak nacházelo se tam vše potřebné. Jednalo se o příjemně zařízený pokoj s malinkou vybavenou kuchyní (varná konvice, dvouplotýnka, lednice, nádobí, příbory) a oddělenou koupelnou. Docela velkou nepříjemností je, že v Řecku se použitý toaletní papír nesmí splachovat do záchodu kvůli špatně vybudovaným kanalizacím. Nejvíce času jsme stejně strávili na větším balkónu s výhledem na moře. V celém objektu studia Claire se nacházelo deset pokojů a byli zde ubytováni převážně Češi. A ještě jedna věc, na kterou jsme nebyli připraveni, nás trápila. A tou byli komáři! Ti nám v noci bzučeli do uší a narušili tak pohodový spánek při šumění moře.

Probuzení prvního dne bylo sladké – venku bylo teplo, slunce svítilo (odjížděli jsme přitom za deště a při 13 °C) a přímo z pokoje jsme měli částečný výhled na moře, které nebylo vzdálené více jak 100 metrů. Paráda! Rychle jsme posnídali a vydali se na obhlídku pláže. Ta byla sice kamenitá, ale hned v místech, kam dosahovala voda, se měnila v jemný písek. Voda ještě byla vcelku studená, aspoň na první dotek, ale i tak jsme se nemohli dočkat, až se tam později smočíme. Poté už následovala cesta do městečka na nákup.

Celý pobyt jsme si byli bohužel nuceni kupovat balenou vodu v plastových láhvích. Což pro nás, jakožto ekologicky smýšlející pár, bylo ještě horší v tom, že Řekové, tedy alespoň zde na Korfu, netřídí odpad! A vůbec věci s ním spjaté neřeší. Potkávali jsme často přecpané koše a popelnice, odpadky poházené kolem apod. V obchodech máte plastové tašky v neomezeném množství zdarma a vše vám dávají do pytlíků. Záměrně jsem například banány na váhu podal nebalené - a co myslíte? Slečna cenovku po zvážení nalepila až na igeliťák, do kterého je přes moji odmítavou reakci zabalila. Marnost.

Další problém byl s veganským sortimentem - ovoce, zelenina nebo rostlinná mléka byla jasná, ale jinak vše záleželo na domluvě s obsluhou, neboť etikety jsou často jen v řečtině, takže angličtina vám je v tomto případě k ničemu. Poučilo nás to, že si do příště musíme vypsat v daném jazyce výrazy jako "sýr, vejce, mléko, máslo" apod., abychom věděli, zda-li je popisek neobsahuje. Ale zkrátka nás nenapadlo, že tam vše nebude dostupné také anglicky. V tomto jazyce tady byl problém se i domluvit, a kupodivu často ne naší chybou (Is this without eggs? - Yes, this man has eggs odkazovala nás slečna někam na druhou stranu obchodu…)

Pomohlo tedy, že jsme si některé potraviny dovezli z ČR:

2 pomazánky
2 druhy tofu
marinovaný tempeh
rozdělaná balení rostlinného sýru a salámu (z nichž jsme si dělali svačinu před odletem)
špagety
více jak 20 raw tyčinek / ovocných tyčinek z Lidlu
2 balení čokoládových mini sušenek z Lidlu
čirokovou kaši
MANU
sušené meruňky a směs oříšků
řepkový olej
sůl & oblíbenou kořenící směs
lahůdkové droždí

A k tomu si na místě dokoupili:

olivový margarín
olivový olej
sójové mléko Alpro (to vycházelo ze všech dostupných nejlevněji, paradox, že?)
zmiňovanou balenou vodu
slazený kakaový prášek
olivy (všechny s peckami, ale výborné!)
čerstvý i toastový chléb

Obědy jsme si tam vyjma jednoho, kdy jsme byli na celodenním lodním výletě, vařili sami. Šlo o různé rychlovky typu rizoto, fazole po mexicku, špagety s omáčkou / aglio olio nebo brambory se zeleninovo-houbovou směsí. Viz níže.

špagety aglio olio

vařené brambory s cuketou, žampiony a tempehem

fazole po mexicku s pečivem

rýže se zamrazenou zeleninovou směsí

špagety s rajčatovou omáčku a tofu

(Mimo špaget a tofu/tempehu jsme vše do těchto jídel nakoupili na místě, tedy kupř. rajčatovou omáčku, fazole v plechovce nebo zamrazenou směs rýže se zeleninou.)

Ochutnali jsme tu opakovaně i místní pochoutku baklavu, které byla k dostání všude, ač ne vždy veganská. Upřímně - zajímavá zkušenost, bylo to dobré, ale tak děsně sladké, že už při druhém balení jsme toho měli tak akorát. Samozřejmostí byly zmrzky - kopečky sorbetu zde byly dostupné v ceně od 1,5 do 2,5 €, a to většinou ve variantě citron, jahoda nebo mango, které jako tradičně bylo top.

Mimo jídel vlastních jsme si také 3x dali jídlo venku. Veganská nabídka je tu však dosti omezená. Přímo v Acharavi jsme obhlédli několik jídelních lístků - na pláži i ve městě -, ale přímo na nic zcela veganského jsme nenarazili, vegetariánská nabídka už je lepší (nějaké sendviče, palačinky, saláty se sýrem, těstoviny apod.). Přesto kousek od místa, kde jsme lehávali na pláži s dekou, se nacházela restaurace Veggera. Název trochu mate, o veg(etari)anskou kuchyni se nejedná, ALE: v nabídce měli jeden vegetariánský burger, který jsme si po ujištění, že bude bez vejce či sýra, objednali. A byl výborný, včetně dodávaných hranolků. Vždy nám k němu dali i majonézu, tu jsme samozřejmě nechali nedotčenou. A jako druhé jídlo jsme zvolili pizzu margaritu bez sýra, ale zato s houbami a cibulí (když jsme tam byli podruhé, tak navíc ještě s paprikou). Obsluha v podobě milé slečny nám vyhověla se slovy „Everything you want“. A také byla chutná - sice měla tlustší korpus, více jako buchta, ale chuťově bez chybky! Fotku máte níže.

Pak se nám poštěstilo na ostrově Paxos, kam jsme se dostali v rámci celodenního výletu lodí. Zde jsme si na zahrádce jedné malé restaurace ve středu městečka dali přímo dvě čistě veganská jídla: plněné papriky rýží a zeleninou + hranolky a druhé briam aneb řecké ratatouille. Servírka asi jako jediná poznala, že jsme vegani, když jsme se ujišťovali ohledně složení jídel, protože opakovaně odpověděla, že ví, na co se ptáme, a že se nemusíme bát. Fotky viz níže. Oboje bylo epesní, sbíhají se nám sliny vždy, když to zpětně vidíme.

Trochu jsme se před odjezdem báli, aby nám vyšlo počasí - a naštěstí vyšlo. Prvních 5 dní byly teploty mezi 28-30 °C (ve stínu), další 3 dny sice spadly a kvůli chladnému větru se ochladilo, ale v závětří a na sluníčku, které vždy aspoň na nějaký čas vylezlo, bylo i tak teplo. Zároveň se kvůli této změně počasí rozbouřilo v půlce pobytu moře, takže jsme si oba užili i koupání ve velkých vlnách, což bylo fajn (pro mě víc než Klárku). Déšť nás potkal pouze jednou.

Po celou dobu jsme se mazali opalovacím krémem LaSaponaria s faktorem 15, který jsme měli již načatý a na který máme také na blogu recenzi, a po opalování používali krém pro to určený od stejné značky (oba jsou k zakoupení na gaea.cz). Spálili jsme se tak jen částečně, ale to spíš vlastní nedůsledností, protože jsme se nemazali tolik, jak by bylo záhodno. To abychom nachytali nějaké to déčko.

Nejlépe už ale atmosféru sami poznáte z videa a fotek níže.

Jonash