V půlce listopadu jsem napsal článek Jak jsem na tom se svým pozvolným přechodem k veganství?. V něm jsem popsal změnu myšlení, chování a stravování, která mě provázela v prvních měsících přechodu ze stravy konveční na tu bez živočišných produktů. Nic se totiž neděje ze dne na den, a pokud si myslíme, že ano, tak je to zdání. Musela tomu předcházet nějaká změna ve vás, ať už na úrovni fyzické, psychické, anebo duševní. A jsem zastáncem toho, že jinak než postupným vývojem věci nezměníte, ne natrvalo. Tehdá mi bylo vyčítáno, že když dělám to a to, abych přírodě a zvířatům pomohl, tak proč naopak dělám tohle a tamto, čím jim vlastně škodím. Je to zvrácená argumentace. Místo toho, aby byl člověk rád, že někdo v jeho okolí dělá své momentální maximum pro dobro nás všech kolem, je mu ještě vyčítáno, že nedělá dost. Kor někým, který toho činí ještě mnohem méně, či nic. (Vynést odpadky do popelnice místo vyhození jich z okna za prospěšnost činnost nepovažuju.) Jediné, co se na to dá říci, je to, že vegan se snaží působit co nejmenší zlo. To nejmenší zlo, kterého je v danou chvíli schopen. To neznamená ale, že se nesnaží a záměrně si dopřává většího pohodlí, než jakého je mu třeba.
Je to tenký led, pro někoho je tohle ještě v pořádku, pro někoho však přes tu samou věc už nejede vlak. To je příčina, která často vede k rozepřím v diskuzích na internetových fórech. A říká se něco jako, že veganství má více levelů. S čímž souhlasím. Někdo nejí maso, mléko a vejce, ale dopřává si med, protože mu přijde, že včely netrpí. (Jasně, z definice veganství to vegan není, ale spousta se tak přesto nazývá.) Další by si med nedal ani náhodou. Častým ožehavým tématem je palmový olej/tuk, který se bohužel, pro mě nepochopitelně, nalézá ve stovkách slaných i sladkých produktů. Nejde sice o živočišnou složku, ale dopad na přírodu a zvířata v oblastech, kde se vysazují plantáže palmy olejné, je ohromný, a nepřímo se tak podílí na jejich utrpení a vymírání. Mnozí se ho zřekli, někteří, včetně mě, to (zatím) nedokázali, ale můžeme jej alespoň omezit.
Ale u stravy to nekončí, respektive nemělo by! Je totiž spousta dalších oblastí, které jsou se zvířaty úzce spjaty. Považuju za samozřejmé, že vegan nebude nosit nejen kožichy, ale i věci z kůže nebo ovčí vlny. A zrovna kožených výrobků je v dnešní době spousta, a často jsou nerozeznatelné od těch umělých. Je tedy nutné číst si složení výrobků, které kupujete, ač jak ukázala jedna nedávná reportáž z USA, ani to nemusí stačit. (Někteří tamní výrobci uváděli na štítkách kožich pravý jako umělý, protože jim nakonec vyšel levněji. Ani odborníci pořádně nemohli poznat rozdíl - ten je patrný, až když část kožíšku zapálíte, nebo vypářete.)
Dále kosmetika netestovaná na zvířatech. Sice je Evropskou unií už dva roky prodej testované kosmetiky v našich končinách zakázaný, bohužel ani tak není nic jistého. Některé složky totiž mohou být testovány jiným subjektem než je přímo výrobce. Anebo firmy sice pro evropský trh netestované výrobky mít opravdu mohou, ale zároveň vyvážejí do Číny, kde je přetestování na zvířatech povinné. Minimem je pořizovat výrobky, které mají alespoň logo vegan, které udílí The Vegan Society "na čestné slovo", protože zevrubnější kontroly tam neprobíhají (a bohužel se pořádně neví, na základě čeho logo udílejí). To zajišťuje absenci živočišných složek a navíc by výrobky neměly být testovány. K tomu je pak ideální nejzásadnější certifikát, a to buď HCS (pro kosmetiku) nebo HHPS (alternativa prostředků pro domácnost). Ten je udílen přímo na firmu, ne pouze na produkt. A tam již kontroly probíhají. Je to nejjistější varianta. A k tomu si číst složení. Mimo to jsou ještě další certifikáty jako Natrue nebo BDIH pro přírodní kosmetiku, které zaručují, že byla vyrobena šetrným způsobem, neobsahuje chemické látky a také by neměla být testována (chodí audity, otázka, jak jsou přísné). Je to obsáhlé a složitější téma, více na netestovanonazviratech.cz.
O třídění odpadu asi psát nemusím, snad většina z nás vyhazuje věci mimo směsného odpadu alespoň do toho, který je určený na sklo a plasty. A ideálně také na papír a kartony. Stejně jako vyhazování elektroniky, baterií nebo nebezpečných látek do boxů pro to určených. Také oblečení, co nenosíte, můžete, nebo spíš byste měli poslat dál těm, kteří ho ještě využijí. Slouží k tomu buď speciální kontejnery - o nichž ale kolují fámy, že spousta věcí si rozeberou ti, kteří je provozují a přebírají, a dál se dostanou jen podřadné kusy -, různé servery jako Vinted.cz (dříve Votočvohoz) či Aukro, anebo je zanést přímo do některého útulku či jiného sociálního zařízení (Armáda spásy...), což udělá asi radost největší. Kupovat si oblečení by také bylo lepší ze second handů než z velkých obchodních řetězců.
Ještě bych se přeci jen rád vrátil k potravinám. Žijeme v době luxusu, všeho máme dostatek, ovoce, zelenina a ořechy ze všech koutů světa po celý rok. Ale opravdu musíme vše, co je na trhu, konzumovat? Jistěže ne. Jedním z "vyšších levelů" tak může být nakupování pouze lokálních potravin, k čemuž vedou důvody ekologické i etické. Problematika exotických druhů ovoce jako jsou banány a ananasy, dále kešu ořechů či kakaových bobů, potažmo čokolády (atd. atd.) se probírá v rámci vegan komunity také často. Pokud je tedy chceme kupovat a zároveň mít čisté svědomí, tak je volíme v bio kvalitě a s certifikátem Fairtrade, ač to není nic snadného a levného (nám se to zatím nedaří).
Ale věcí, jež můžete dělat, je mnohem, mnohem více, možná nekonečné množství. Pro lepší stav naší planety můžete místo autem jezdit MHD, či dokonce na kole nebo chodit pěšky. Nebo spotřebovávat v domácnosti méně vody, chemických přípravků a postřiků, nekupovat zbytečně zboží v obalech, nosit si na nákupy vlastní tašky, šetřit elektřinou, pěstovat si vlastní bylinky, coby rodiče přebalovat své děti do látkových plen, dívky a ženy mohou místo vložek využívat při menstruaci speciální kalíšky. Máte-li dům se zahradou, tak kompostovat, co se dá, ujmout se zvířete z útulku, finančně přispět na azyl jako je kupříkladu Farma Naděje, podepisovat petice (třeba na obrancizvirat.cz) chodit demonstrovat a stát se třeba členem aktivistického sdružení 269 nebo Otevři oči, psát o veganství články, dělat videa, fotoreportáže, navštěvovat přednášky a vege festy, chodit uklízet poházené odpadky ve vašem okolí, třeba v lese... nebo přestat s kouřením, protože tabákový průmysl je také spjat s testováním na zvířatech. Naprosté bojkotování cirkusů se zvířaty, ale třeba i zoologických zahrad či mořských akvárií je dalším nedílným krokem.
Zjišťujte si další informace o souvisejících tématech skrze knihy, články (např. ze serverů Soucitně či Veganka) a dokumenty, ať máte větší rozhled a dokážete argumentovat. Téže můžete vařit veganská jídla vašim přátelům, rodině, kolegům a známým a ukázat jim, že se nemáme vůbec špatně a nejedná se o žádnou dietu. A pokud se vás někdo zeptá, co vás k tomu vede, ať už v dobrém či zlém, tak mu říci ony důvody - a že jich je. Nikdy nevíte, jestli nemáte poblíž nějakého budoucího vegana. :) Rostlinná mléka si také nemusíte kupovat, ale dělejte si je doma, stačí vám k tomu stolní mixér. Vyjde to levněji, šetrněji a máte tam čistě pouze dané semínko či ořech a nic navíc. (Doma ozkoušeno již 8 různých "mlík". Návody si vygooglíte.) Pokud vás ještě něco napadne, pište do komentářů, doplním!
Čímž se vracím na začátek: snažte se dělat tolik, kolik zvládnete. Určitě nečiňte něco proti své vůli, abyste se museli neustále přehnaně kontrolovat a dokolečka si vyčítat, pokud si např. koupíte jednou za čas tabulku čokolády, kokosový ořech nebo trs banánů. Každé rozhodnutí, jímž víte, že jste přispěli k nevykořisťování naší planety, zvířat, ale i lidí, se vám vrátí (nejen) na duševní a psychické rovině. Zároveň nemějte prosím nikomu za zlé, že je o nějaký ten krok za vámi a že se jeho chování neslučuje s tím vaším. Asi všichni jsme začínali na stejné startovací čáře a všichni "bojujeme" za stejnej tým pro dobrou věc, tak se podporujme a buďme vůči sobě tolerantní a plni respektu. Díky. Mě samotného čeká ještě velký kus cesty...
Jonash
