Kniha Jez a běhej přináší osobní příběh, který motivuje jít si za svým

Autor: Scott Jurek se Stevem Friedmanem

Název knihy: Jez a běhej

Rok vydání originálu/česky: 2012/2013

Počet stran: 248

Scott Jurek je veganská celebrita ve světě sportu. Téměř 20 let je na čistě rostlinné stravě a během této doby zvítězil na mnoha prestižních ultramaratonských závodech nejen po USA – včetně vyhlášených 100 mile Western States, Badwater Ultramarathonu či řeckého 246km dlouhého Spartathlonu. A to opakovaně!  Přitom vyrůstal na Středozápadě coby vyhublý outsider v nepříliš bohaté rodině, kde měl spoustu domácích povinností. V této knize si s ním projdeme jak jeho začátky, tak i největší úspěchy, ale také zklamání. A můžu slíbit, že se vám to bude číst jedním dechem.

Scott začíná povídat o svém dětství, kdy mu do života vstoupila skrze slova jeho otce mantra „Někdy prostě musíš!“, která se následně prolíná celou knihou. Začínal v dětské baseballové lize, čehož musel nechat, ale rád chodil do přírody a pohyb mu byl vždy přirozený. Dozvídáte se, jaké to bylo u nich doma, jak si dokázal vlastní vůlí snížit vysoký krevní tlak a následně se dostal k lyžování, u kterého nějaký čas vydržel, až poznal kamaráda Dustyho, který mu byl inspirací a díky němuž začal pořádně běhat.

A tak to vše začalo. Následující kapitoly se týkají zejména jednotlivých závodů a tomu, jak jimi prošel, jak vše prožíval a jaké úsilí ho to stálo. Některé doběhl se zraněním, jiné se zdravotní indispozicí už začal. Je úžasné, co všechno překonal. Představa běhu na 100 a více mil přes mnohá stoupání a klesání, ve vysokých teplotách, když vám začíná stávkovat tělo a zvracíte... něco neuvěřitelného. Sáhnutí si až na dno a překonání sebe sama, to je obří porce motivace, kterou je tahle kniha nasáklá. A je jedno, jestli si chodíte zaběhat jen občas, máte za sebou (půl)maratony nebo vás pouze zajímá příběh někoho úspěšného, ač k této aktivitě netíhnete. 

Také se dočtete, proč a jak se dostal k rostlinné stravě. Což pro člověka, který v dětství s rodinou rybařil nebo lovil zvěř, nebylo nic samozřejmého. Veganem se nestal ze dne na den, prošel si určitým vývojem, kdy mu do sebe zapadalo stále více dílů skládanky. Jakmile se do toho dostal, nebylo cesty zpět, i proto, že pociťoval zdravotní benefity a tělo mu lépe regenerovalo, jak říká. Soucitný přístup ke zvířatům u něho není tím stěžejním bodem,  proč se tak rozhodl.

Mezi každou kapitolou najdete chutný recept – za tenhle nápad chválím, přijde mi to lepší, než je všechny nafrkat až dozadu (tam je pouze jejich rejstřík). Takže se vám při čtení ještě budou sbíhat sliny: čočkovo-houbové burgery, osmizrnné jahodové lívance, mandlová omáčka s červeným kari nebo mexické fazole s papričkami chipotle. Celkem jich je 25, včetně nápojů, třeba ovocné koktejly si velmi oblíbil.

Také přidal několik krátkých tipů pro lepší běžecké výsledky, např. ideální počet kroků za minuty, držení těla, co dělat, když chcete běhat naboso, či jak dýchat. Na konci nechybí ani přehled jeho ultramaratonských výsledků.

A mě jen mrzí, že kniha nemá stran třeba dvojnásobek, protože když ji čtete, máte pocit, jako byste na těch místech byli a běželi Scottu Jurekovi po boku.

„Každý sledujeme jinou cestu. Kvalitní strava a běhání pro radost mi pomohly najít tu mou. Mohou vám pomoci najít i tu vaši. Nikdy nevíte, kam vás vaše cesta dovede.“ – Scott Jurek